Původní dřevěné pavilony z roku 1817 byly nahrazeny otevřenou sloupovou stavbou v roce 1826. Poté, co byla kolonáda stržena vichrem, začalo se roku 1839 se stavbou nových pavilonů. Nestabilní slatinné podloží vyžadovalo zapuštění stovek pilotů. Dle projektu architekta Filouse byla stavba dokončena během 12 měsíců a roku 1843 slavnostně otevřena.
Klasicistní stavbu tvoří tři v ose propojené pavilony. Centrální nejvyšší budova s antickou střechou je dominantou kolonády. Solný pramen se nachází v severním pavilonu a Luční pramen vyvěrá v jižní části. Ústřední budova i obě boční části vytvářejí ideální prostory pro prosvětlenou výstavní galerii. Radnice města Františkovy Lázně na kolonádě pořádá pravidelné výstavy.
Prameny v obou pavilonech jsou volně přístupné. Klasicistní stavba, její renesanční prvky a decentní štuková výzdoba vkusně doplňují ráz parkového prostředí. V době komunistického režimu se kolonáda jmenovala Nižnětagilská. Jméno vycházelo z názvu Nižnij Tagil, což je jméno družebního města Františkových Lázní v Rusku.
Pramen: Solný, Luční
Pro návrat na vstupní stránku o kolonádách ve Františkových Lázních klikněte zde.
Často používané názvy a chybná slovní spojení se slovy Kolonáda Solného a Lučního pramene:
Kolonáda Solná a Luční dále často pak kolonáda Solnoluční nebo promenáda Solná a také promenáda Luční. Často také kolonáda Solná a Solný Luční pramen Františkovy Lázně.